obchod@zabavnamedia.tv +420 775 927 800

Představujeme vám průvodce optimálním nastavením zvuku u podcastu. Tyto tipy jsme si nevycucali z prstu, nýbrž vám je přináší zvukový inženýr Matt Boudreau z The Podcast Host. Text je zaměřen na středně pokročilé podcastery, kteří již nějakou dobu pracují se zvukem a zvukovými soubory. Pokud již máte zmáknutou obsahovou a logistickou stránku podcastu, nastal čas pozvednout kvalitu zvuku.

Pokud jste však úplný začátečník a hledáte jen rychlou a jednoduchou odpověď „objem podcastu“, pojďte o pár kroků vpřed.

Sledovali jste někdy film a během obzvlášť tiché scény pro vás bylo obtížné rozeznat slova vycházející z úst postavy?

Nebo co třeba, když se díváte na televizi a reklama je tak hlasitá, že si musíte zacpávat uši? A to i přesto, že máte televizi nastavenou na přiměřenou hlasitost pro sledovaný program?

A co hudba? Už jste někdy poslouchali svou oblíbenou píseň v rádiu a všimli jste si, že hlasitost určitých částí písně postrádá nuance ve srovnání s tím, když posloucháte stejnou skladbu z vlastní sbírky mp3, CD nebo desek? Nebo ještě hůř, hudba zní zkresleně nebo má nepřirozený pumping effect?

To vše jsou problémy spojené s hlasitostí a dynamickým rozsahem. Problémy, které mohou ovlivnit jakýkoli typ zvuku: včetně vašich epizod podcastů.

Průzkum Podcaster Cares

Průzkum Podcaster Cares nedávno zjišťoval úrovně hlasitosti podcastů.

Dynamický rozsah – co je to?

Dynamický rozsah je jednoduše rozdíl mezi nejhlasitějšími a nejtiššími částmi nahrávky v průběhu času.

O něco více technicky vzato, dynamický je poměr signálu k šumu (rozdíl mezi signálem a spodní hranicí šumu), kde je signál nejhlasitější, jaký systém dokáže vytvořit bez zkreslení nebo ořezávání.

Dynamický rozsah přibližuje laikům Alza.cz: „Dynamický rozsah v hudbě udává podíl extrémních hlasitostí v určité hudební skladbě. Jedná se o poměr nejhlasitějšího zvuku k nejslabšímu. Pokud například posloucháte hudbu, a v určitých fázích se až leknete, jak intenzivně tóny zazní, pak má skladba pravděpodobně vysoký dynamický rozsah.“

Dynamický rozsah audia

Peak, Sample Peak & True Peak – co znamená?

Peak je nejvyšší (nebo, méně přesně, nejhlasitější) bod v zaznamenané zvukové stopě. Říká se mu také „vrchol“ či „špička“

Sample peak označuje nejvyšší bod v digitální audio stopě, zatímco true peak je nejvyšší bod, který je dané analogové zařízení schopno vytvořit při přehrávání audio stopy.

Pokud jde o poslech, protože signál musí být převeden z digitálního na analogový, aby byl slyšen, true peak (skutečná špička) je obvykle metrikou používanou při diskusi o dynamickém rozsahu a hlasitosti.

True peak - clipping

Hlasitost – co to vlastně je?

Hlasitost souvisí s dynamickým rozsahem. Je to průměrná úroveň celé zaznamenané stopy spíše než vrchol (peak), který měří jeden případ v čase. To znamená, že hlasitost závisí na naměřeném volume v průběhu času, nikoli pouze na nejhlasitějším bodě audio stopy.

Vztahuje se to k námi vnímané hlasitosti: k tomu, jak hlasitě „cítíme“ nahrávku. Změna hlasitosti nahrávky mění dynamický rozsah nahrávky tak, že nejtišší signály přesáhnou určitou prahovou hodnotu (threshold). Stručně, hlasitost je hladina intenzity zvuku.

Dívky se sluchátky

Výhody hlasitosti nejen v podcastech

Vraťme se k našemu příkladu filmu, kde je nejtišší řeč někdy neslyšitelná. Tato neslyšnost mnohokrát souvisí s úrovní hluku: nikoli s nahrávkou, ale s prostředím, ve kterém posloucháte.

Hluk na pozadí, konverzace a zejména systémy HVAC ovlivňují minimální úrovně, kterých musel daný zvuk dosáhnout, aby byl slyšet nad těmito okolními zvuky.

Zvýšení hlasitosti nám poskytuje určitou kontrolu nad zkušeností z poslechu, takže zvuk lze slyšet za daných podmínek prostředí.

Nevýhody hlasitosti nejen v podcastech

Zvýšení hlasitosti zvukového signálu má několik nevýhod.

Vezměme si televizní reklamu, kterou jsem zmínil v úvodu. Inzerenti často zvednou dynamický rozsah svých produktů do takové míry, že rozdíl může být dost nepříjemný. Proč? Především proto, aby se produkt, který inzerují, stále dostal k vašim uším, když odejdete do kuchyně udělat si popcorn.

Rozhlasové stanice také často používají kompresi zvuku do takové míry, že jejich poselství a hudba je slyšet při řízení, práci i napříč rušivými vlivy prostředí. Tento jev vedl k tomu, co je často označováno jako „Loudness war“ (válka o hlasitost): fenomén, který začal koncem 40. let. Znamená, žeaždý hudební producent, tvůrce zvukových reklam a rozhlasová stanice chtějí, aby jejich produkty byly větší a hlasitější než ostatní.

Cenou za to je samozřejmě ztráta nuance zamýšleného dynamického rozsahu hudby nebo představení: to vše ve prospěch toho, že je prostě nejhlasitější.

Proč prostě nezvýšit hlasitost podcastu?

Bohužel pouhé zvýšení hlasitosti neposkytuje dostatečné řešení, jak se povznést nad hluk moderní společnosti.

Za prvé, zvýšení hlasitosti zvýší volume nejhlasitějšího signálu i nejtiššího. To může vést k ohlušující hlasitosti nebo zkreslení, když signál překročí schopnost zvukového zařízení jej přesně reprodukovat.

To zase vede k potřebě neustálého přizpůsobování ze strany posluchače, jak hlasitost při poslechu kolísá mezi nejtišší a nejhlasitější částí.

Schůdnějším řešením je zvýšit hlasitost nejnižšího signálu a zároveň omezit hlasitost nejhlasitějšího signálu tak, aby zůstal na nižší hladině, než na jaké by hrozilo clipping a zkreslení.

Omezení peaku (vrcholu)

Jak bylo zmíněno, zvýšení levelů nejnižší části signálu je za cenu zvýšení také nejhlasitější části zvuku na úroveň, která může vést ke zkreslení nebo clippingu.

Pro kompenzaci se často používá omezovač špiček (peak limiter) k udržení skutečných špičkových hodnot pod bodem, kde by nastala pro audio zařízení problematická reprodukce.

Brainworx Peak Limiter

Brainworx Peak Limiter

Osvědčené postupy a doporučení pro audio produkci

Omezení zvukových špiček s sebou nese velkou oběť: ztrátu dynamického rozsahu.

V podcastingu je většinou na individuálním inženýrovi, aby našel rovnováhu mezi dynamickým rozsahem a požadovaným zážitkem z poslechu.

Naštěstí existuje řada organizací, které již prozkoumaly vědu a právní regulaci zkušenosti z poslechu, načež stanovily některé standardy osvědčených postupů v závislosti na vašem prostředí a regionu.

Filmy, televize a rádio mají normy pro hlasitost podle vašeho regionu. Velký seznam regionálních specifikací lze nalézt v příloze D dokumentu Technické rady společnosti Audio Engineering Society. Raději česky?

Podcasting je však mnohem méně regulován a dosud neexistují žádné standardy pro úrovně hlasitosti v podcastech.

Odborníci z Audio Engineering Society poskytli podcasterům určitá doporučení v technickém dokumentu s názvem Doporučení pro hlasitost streamování zvuku a přehrávání souborů na internetu.

Doporučení jsou založena na studiích typických poslechových scénářů (v autě, metru, chůzi nebo jízdě na kole v městském provozu) a poskytují dobrý základ, od kterého#e odráží i řada profesionálních podcasterů.

Pro rychlou orientaci, zde je jejich doporučení:

  • Peak: -1 dB TP
  • Maximální cílová hlasitost: -16 LUFS
  • Minimální cílová hlasitost: -20 LUFS

Co znamenají tato čísla ve světě zvuku?

TP odkazuje na True Peak, o kterém jsme hovořili v sekci Peak tohoto článku.

True Peak je nastaven na -1, aby nedocházelo k ořezávání a zkreslení, k němuž může dojít, zejména při nízkých frekvencích, během procesu převodu z nekomprimovaného zvuku na mp3.

LUFS znamená jednotky hlasitosti relativní k plnému rozsahu (Loudness Units Relative to Full Scale).

Jednotky hlasitosti jsou poměrně nedávným normalizačním standardem, který nahrazuje dBFS (decibely vzhledem k plnému rozsahu) kvůli jejich přesnosti v tom, jak naše uši skutečně vnímají zvuk.

Maximální doporučení -16 LUFS poskytuje rovnováhu mezi vyšší hlasitostí bez nadměrného omezování peaků, které by mohlo způsobit, že by byl nepřirozený a nepříjemný pro vaše posluchače.

Minimální doporučení -20 LUFS umožňuje lepší slyšitelnost na mobilních zařízeních při použití v typických poslechových situacích.

Poznámka pro producenty audio fikce/audiodramatu

Podle zkušeností některých profesionálů-20 LUFS může být někdy příliš omezující pro programming audiodramat, zvláště pokud jsou vaše produkce navrženy tak, aby měly více pohlcující zvukový design s jemnější dynamikou.

V těchto případech se obecně používají standardy hlasitosti BS1770, které se využívají pro filmy v hlasitých kinech. Tam platí:

  • Peak: -7 dB TP
  • Maximální cílová hlasitost: -21 LUFS

Nástroje pro hlasitost ve zvukové produkci

K nastavení hlasitosti může dobře posloužit například modul Loudness zabudovaný v iZotope RX6.

Dodává se s nejběžnějšími standardy hlasitosti, které jsou již zabudovány do jeho předvoleb. Navíc jeho použití je relativně snadné pro přidání vlastních hodnot:

Hlasitost v softwaru na úpravu zvuku Adobe Audition

Hlasitost (resp. funkce Match Loudness) v softwaru na úpravu zvuku Adobe Audition

Pokud se vám zdá cena RX6 trochu odstrašující a hledáte integrované řešení, Adobe Audition bude skvělou sázkou.

Stejně snadno se používají i nastavení Audition’s Match Loudness, vestavěné do softwaru.

Pokud však k úpravě audia používáte software Reaper, ovládání hlasitosti je stále možné, ale budete si muset nainstalovat sadu rozšíření s názvem SWS Extensions.

I kdybyste se nestarali o hlasitost a nepoužívali Reaperu, můžeme jen doporučit nainstalovat tato rozšíření, která skutečně rozšíří možnosti tohoto softwaru na zcela novou úroveň.

Hlasitost SWS

Slabinou Reaperu v tomto ohledu je jeho neschopnost nastavit omezení True Peak, což lze naštěstí snadno kompenzovat pomocí bezplatného Limiteru №6 VST od vladg/sound.

Jak hlasitý by měl být podcast? Závěr

Efektivní využití hlasitosti může být velkým přínosem pro váš podcast, pokud jde o celkovou srozumitelnost zvuku pro vaše posluchače.

Publikum podcastů bývá komunita nebo lidé na cestách a pečlivě používaná hlasitost může kompenzovat rušná a hlučná prostředí, kde se posluchači podcastů obvykle zdržují.

Opravdu, nejdůležitějším faktorem hlasitosti podcastu je, že úrovně hlasitosti by měly být konzistentní po celou dobu vaší epizody. Váš posluchač by nikdy neměl cítít potřebu upravit hlasitost, protože některé části jsou tiché, zatímco jiné jsou tak hlasité, že si vystřelí ušní bubínky.

Jste naprostý začátečník v podcastingu?

Pokud se vám to všechno zdá příliš mnoho nad všemi ostatními věcmi, které se v tuto chvíli snažíte naučit, nebojte se. Zde je několik klíčových tipů, pokud jde o to, jak hlasitý by měl být podcast.

Děláte si vlastní úpravy a produkci?

Z krátkodobého hlediska se jednoduše snažte dosáhnout tvaru vlny (vizuální reprezentace vašeho zvuku) podobnému tomuto screenshotu z prostředí editačního softwaru Audacity.

Hlasitost v programu Audacity

Hlasitost v programu Audacity

Zde jsou „vrcholy“ zvuku obecně mezi 0,9 a 0,5 na stupnici po levé straně.

Žádný z nich také nenaráží na podlahu nebo strop grafického okna, což vám pomůže vyhnout se zkreslení.

Zaměření na waveform, které vypadá podobně jako tento, může krátkodobě fungovat jako velmi hrubé vodítko.

Není to však zdaleka dokonalé, protože tato waveform by zněla mnohem tišeji, kdyby byl nahrána telefonem než studiovým mikrofonem. Ale je to užitečný výchozí bod.

Nejjednodušší způsob, jak zajistit, aby byl podcast dostatečně hlasitý

Pokud se vám z myšlenky ponořit se do všech těch věcí s hlasitostí podcastů točí hlava, existuje další způsob, jak dosáhnout perfektní úrovně hlasitosti podcastů bez sebemenšího technického know-how: využit specializované softwary typu Alitu

Alitu: tvůrce podcastů AKA podcast maker

Alitu - podcast maker - logo

Aplikace Alitu automatizuje produkci podcastů. Nabízí jednoduché rozhraní drag and drop, které vám umožní snadno vytvářet epizody, a to se standardní úrovni hlasitosti podcastů. Netřeba žádné technické znalosti, pouze platba po 7denní zkušební lhůtě.

Appka se těší skvělým recenzím. Nicméně i v tomto případě musíte postprodukci podcastu věnovat určitý čas. Pokud chcete ušetřit ještě více času, nabízí se následující řešení…

Svěřte vaše podcasty a těžkou práci profesionálům!

Můžete také zvážit outsourcing produkce specializovanému producentovi podcastů, jako jsou právě Zábavná média. Podívejte se na ukázku podcastu této pražské videoprodukce. Vytvoříte podcast(y) dle vašich představ s optimální úrovni hlasitosti.

Pokud však chcete ovládat hlasitost podcastů sami, nezapomeňte se vrátit k hlavnímu obsahu tohoto článku za několik měsíců, až se trochu zorientujete.

Budete překvapeni, kolik jste se za tu dobu skutečně naučili, jen tím, že pracujete na podcastech.

A pokud hledáte specializované kurzy nahrávání a úpravy zvuku, pak se podívejte na naše další podrobné články této série: ze série jak na podcast. Nebo se rovnou podívejte na naše Spotify podcasty, ať zjistíte, jak vypadá náš výsledek v praxi.

Pavel Drahonovsky
Sdílet:  
Mohlo by vás zajímat
Kontakt

Nech si od nás natočit video
nebo si poradit









    Všechny položky označené * jsou povinné

    Zábavná média s.r.o.

    • V Novém Hloubětíně 874/12
    • 198 00, Praha 14
    • IČ: 09542515
    • Tel.: +420 775 927 800
    • E-mail: obchod@zabavnamedia.tv